Studánky, aneb cestou k pramenům
Otvírání studánek - jaro se vítalo čištěním pramenů studánek. Vodu ze studánky pak mohli pít lidé i domácí zvířata. Prameny lidé uctívali, protože věděli, že voda je vzácná a prameny se musí opatrovat. Tato krásná tradice upadla v zapomnění, proto pojďme ji oživit - Zachraňujeme studánky! Najděme v blízkosti "svou" studánku a vdechněme jí život tím, že ji očistíme od napadaného listí, nánosů bahna, uděláme kamenný val či přístřešek, který brání zanášení pramene. Voda ze studánky je chladná, osvěžující v horkých letních dnech.
Vezměme to do začátku:
Všude kolem nás bývalo mnoho smíšených lesů. Většinu Evropy pokrýval lesní porost, až když se člověk začal šířit kosmickou rychlostí po celém území, začaly lesy ubývat. Les a to zejména starý či přestárlý les, má obecně největší schopnost zadržet vodu. A mnohem víc, dokáže přeměnit srážkovou vodu na zásobu vody podzemní. Retenční schopnost lesa se pak skládá ze 3 hlavních systémů:
1/ povrchová akumulace vody v nadložní vrstvě půdy a mechu
2/ zachycení srážek v listoví stromů včetně odpaření do atmosféry
3/ povrchový odtok vsakováním do půdy na odtok podpovrchový
Ve vyšších polohách cca 750m n.m. má les retenční schopnost, kdy přispívá k zachycení tzv. horizontálních srážek. V létě se usazují z mlhy a nízkých oblaků v podobě rosy. V zimním období poté z jinovatky, námrazy a ledovky. http://www.estudanky.eu/vyber