Tradiční zvyky našich předků, našich babiček a dědečků měly své opodstatnění a předávány z generace na generaci. Venkov byl vždy velkým tahounem v těchto rituálech. V poslední době se na tyto zvyky zapomíná a přitom právě tyto zvyky mají velký význam pro přírodu a své opodstatnění v předávání vědomostí dalším generacím. Naše generace 70 a 80 let má štěstí, že nám prarodiče předali své zkušenosti. My je předáváme dál svým dětem, aby neupadly v zapomnění a budeme doufat, že naše děti je předají zase další generaci. 

Otvírání studánek - jaro se vítalo čištěním pramenů studánek. Vodu ze studánky pak mohli pít lidé i domácí zvířata. Prameny lidé uctívali, protože věděli, že voda je vzácná a prameny se musí opatrovat. Tato krásná tradice upadla v zapomnění, proto pojďme ji oživit - Zachraňujem studánky! Najděme v blízkosti "svou" studánku a vdechněme jí život tím, že ji očistíme od napadného listí, bahna, uděláme kamenný val nebo i přístřešek, který brání zanášení pramene. Voda ze studánky je chladná, osvěžující v horkých letních dnech. 

Pranostiky - "O svatém Tomáši sníh bředne na kaši a o svaté Balbíně je už po zimě." Lidová moudra naznačují, s jakým počasím v březnu můžeme už trochu počítat. "Když březnový sníh zaoráš, jako když pohnojíš", ale všeobecně "Březen za kamna vlezem."

 Jarní půsty  - všechno veselí končí Popeleční středou, tedy dnem, po kterém následuje 40 dní předvelikonočního půstu. Všech 6 nedělí v tomto období má svůj název a význam podle tradic, které se dodržovaly. 

1. postní neděle - Černá neděle - podle šatů, které si ženy oblékaly v ten den. Pro děti pletly preclíky a věšely je na vrbové proutky. 

2. postní neděle - Pražná neděle - v tento den se připravovala polévka z praženého obilí, nejvíce ječmene.

3. postní neděle - Kýchavá neděle - v tuto neděli se konaly bohoslužby proti tehdejším zákeřným nemocem moru a choleře, aby se tyto nemoci odvrátily.

4. postní neděle - Družebná neděle - v tento den chodil ženich s družbou  do domu, kam chtěl přijít na námluvy. Na talíř mu naložili "pučálku" (napučený hrách). Dívky pekly koláče "Družbance."

5. postní neděle - Smrtná neděle - "Vynášení Morany" starý pohanský zvyk, kdy bohyně Vesna definitivně vítězí nad Moranou. Morana se házela do vody, aby ji voda odnesla. V tento den děti koledovaly s "Lítem (pro léto) tedy s malým mladým stromečkem ověšeným pentlemi a řetězy ze slámy. Na vrcholu "Líta" byla upevněna panenka nebo svatý obrázek. 

6. postní neděle - Květná neděle - v tuto neděli se připomíná vjezd Krista do Jeruzaléma, kdy jej lidé vítali ratolestmi z olivových a vavřínových proutků. Na památku se v kostelech světí kočičky - ratolesti z vrby jívy. Při svěcení se držely kočičky hodně vysoko, aby rostlo vysoké obilí a za trámy domů se dávaly obrázky a křížky, aby uchránily stavení před bouřkou.  

Po květné neděli začíná Pašijový týden. 

Pletení věnců a sběr prvních bylin - jen co se objevilo první kvítí patřilo k dívčím hrám pletení věnečků, které pak házely do potoka, aby je někde dole po proudu našli svobodní mládenci. Sběr prvních kvítků podběle, sedmikrásky, lístků kopřivy a břízy. Kopřiva pro pročištění těla, podběl a semikráska proti kašli a březové lístky pro omlazení do koupele.